Pěšky na Gubałówku po hřebeni, přes Butorowy Wierch

Na Gubałówku se každý rok vyvezou davy. Pozemní lanovkou ze Zakopaného, za pár minut, rovnou ke stánkům se sýrem. Je to nejznámější výhled v Polsku a zároveň jedno z nejpřeplněnějších míst Podhalí.

Existuje i jiná cesta. Týž hřeben pokračuje daleko na západ, až k Witowu, a na Gubałówku se dá prostě dojít zezadu, aniž byste celý den potkali skoro někoho. Stoupání začíná pár kroků za řekou, hned vedle nás.

Trasa v číslech

Start: pár kroků za řekou

Hřeben Gubałówky začíná nad Witowem a tohle je nejkratší cesta, jak se na něj dostat. Přejdete řeku, vystoupáte pěšinou a po zhruba půlhodině stojíte na travnatém hřebeni s Tatrami po pravé ruce.

Přesné místo hostům ukazujeme u snídaně, protože se snáz vysvětlí pohledem přes údolí než popisem. Je to jedna z těch věcí, které v průvodci nenajdete, a jeden z nejlepších důvodů, proč bydlet právě tady.

Po hřebeni na východ

Trasa sleduje zhruba linii hřebene po celou dobu, směrem k Zakopanému. Stoupání a klesání jsou mírná, ale sčítají se. Není to procházka, ale celodenní výšlap. Z Magury Witowské k rozcestí u Gubałówky je to asi 11,3 km a zhruba tři a půl hodiny.

Její největší výhodou je, že výhled máte s sebou skoro celou cestu. Vidíte celé Západní Tatry v uspořádání, které nedostanete ani zdola, ani ze samotné Gubałówky.

Butorowy Wierch: vyšší než Gubałówka

Než dojdete na Gubałówku, minete Butorowy Wierch — a tady je drobnost, která většinu lidí překvapí: měří 1 160 m, což je víc než jeho slavný soused. Leží mezi Palenicí Kościeliskou (1 183 m) a Gubałówkou, nad Kościeliskem.

Z Butorowého vede sedačková lanovka dolů do Kościeliska, otevřená v roce 1978. Je to první bod, ve kterém se dá výlet zkrátit: sjet dolů, vrátit se do Witowa a mít volné odpoledne. Oba vrcholy spojuje vyhlídkový úsek Papežské stezky.

Gubałówka: to, kvůli čemu sem všichni jezdí

Panorama z Gubałówky zahrnuje polské i slovenské Tatry, Zakopane a Podhalí a za dobré viditelnosti také Pieniny, Gorce a Živecké Beskydy. Nahoře najdete sjezdovky na Polaně Gubałówka, gravitační dráhu, sousoší Polonia Restituta, železný kříž postavený profesorem Tytusem Chałubińským a 102 metrů vysoký vysílač.

Pozemní lanovka spojující Gubałówku se Zakopaným byla postavena v roce 1938; měří 1 298 metrů a překonává asi 300 metrů převýšení. V roce 2001 prošla modernizací. Pro vás je to nejpohodlnější sjezd do Zakopaného, odkud se do Witowa vrátíte autobusem nebo taxíkem.

Tři varianty na výběr

• Krátká: výstup na hřeben nad Witowem, kus trasy a zpátky stejnou cestou — půl dne, žádná logistika.
• Střední: po hřebeni na Butorowy Wierch a sjezd sedačkovou lanovkou do Kościeliska, které je kousek od Witowa.
• Plná: celá trasa na Gubałówku a sjezd pozemní lanovkou do Zakopaného, návrat veřejnou dopravou — celý den.
• Zimní verze pro ty, kdo vědí, co dělají: tentýž hřeben se využívá na skialpy a sněžnice, ale vyžaduje to zkušenosti a ověření podmínek.

Praktické věci: návrat, psi a počasí

Nejdůležitější je domluvit před odchodem návrat, protože trasa končí víc než deset kilometrů od místa, kde začala. Nejjednodušší je domluvit odvoz, nebo si ověřit jízdní řád minibusů jedoucích ze Zakopaného směrem na Chochołów.

Trasa nevede Tatranským národním parkem, takže na rozdíl od dolin se tu dá jít se psem. Hřeben je otevřený a vystavený větru; za bouřky je to to nejhorší možné místo, takže si předpověď opravdu přečtěte, a ne jen letmo prohlédněte.

Po cestě není voda ani obchod. Vezměte si dost na celý den, nabitý telefon se staženou offline mapou a něco teplého, protože na hřebeni bývá o několik stupňů chladněji než v údolí.